18. května 2009 v 3:03 | Terezka
|
Tvorba mé Lásky
Tak Vám zde opět představuji jedno poněkud "delší", na druhou stranu ovšem velmi zábavně podané dílko mého zlatíčka, která svou nezkrotnou fantazii čerpala tentokráte z prostředí hygienických přípravků :D nuž posuďte sami :) třeba se jednoho dne dočkáme i onoho pokračování :D
Jednou byla, či nebyla? Velká říše. Jmenovala se Čistící prostředek. V této temi vládla dvě království. Jedno se jmenovalo Špindírov a druhé Čistílkov. Už asi víte, jak se jmenovaly královny, které tam vládly. Ano! Ve Špindírově byla samozřejmě královnou Špína a v Čistílkově naopak královna Čistota. Tyto dvě královny byly sestry, ale úplně odlišné. Nad polorozpadlým hradem ve Špindírově se vznášely nemoci a mikroorganismy a armáda bacilů toto všechno hlídala. Královna Špindíra měla za muže pana Tyfuse, za hlavní poradkyni si vybrala paní Žloutenku C a hlavním poradcem byl pan Salmonelóza.
Zato nad krásným, až křišťálově čistým zámkem v Čistílkově bylo vždy jasno, pohoda, a armáda doktorů a léků vždy chránila královnu i celé království. Ještě tady ale nepadlo jméno krále a jména poradců v Čistílkově. Tak tedy králem byl Jar, hlavní poradkyní Medicína Spiropent a hlavní poradce byl pan Cif. Lidé v Čistílkově byli vždy umytí, upravení, i svá obydlí opatrovávali, zatímco lidem ve Špindírově bylo jedno, jestli mají oblečení na sobě rok nebo dva, a to samé bylo i s jejich domovy. No, úplná hrůza! Tu pohodu Špína Čistotě záviděla, a proto si vymyslela pomstu. Jednoho dne se Špína vydala se svou armádou bacilů do Čistílkova a všem lidem sebrala vše, co by je mohlo před špínou a nepořádkem chránit. Ale to se nelíbilo jak královně Čistotě, tak ani jejím poddaným.
Kde se vzal, tu se vzal pobouřený mladík Iron a chtěl Čistílkov zachránit. Královna Čistota mu cestu do Špindírova samozřejmě povolila a pro jistotu mu dala s sebou mýdlové bublinky. Lidé ho vyprovázeli obdivnými výkřiky, plnými radosti a naděje. Byla to cesta dlouhá a strastiplná. Nejdříve šel pustinou, kterou asi vytvořila Špínina armáda. Ale co to? Iron se začal najednou propadat. Zabloudil totiž v přesypech pracího prášku Ariel. Začal křičet a volat o pomoc. Už si myslel, že mu to nebude nic platné, ale kde se vzal, tu se vzal chrabrý rytíř Šampón Head and Shoulders z Umytých hlav a s pomocí svého šampónového meče Irona vyzvedl do výše. Iron si po dopadu na zem všiml, že rytíř nepřijel na koni, jak už to u rytířů bývá, nýbrž přiletěl na létající tubě zubní pasty Signal s bělící recepturou. Iron však o tom nemohl přemýšlet. Šampón na něj začal řvát, ať si dá příště pozor, kam šlape a že ho nikdo už zachraňovat nebude. Dal Ironovi svou létající tubu zubní pasty Aquafresh, kterou měl schovanou na horší časy. Iron mu ani nestačil poděkovat! Chrabrý rytíř Šampón Head and Shoulders z Umytých hlav už startoval svou zubní pastu, vzlétl a zmizel v dáli.
Iron šel dál. Obešel poušť prášku Ariel. Ale co to? Z dáli se nebezpečně blíží armáda bacilů. V tu chvíli si vzpomněl na mýdlové bublinky od královny Čistoty. Začal je vypouštět. To, co se potom stalo, byla taková mela, jakou jste jakživ neviděli! Za chvíli nebylo po bacilech ani vidu ani slechu. Iron si myslel, že už se mu nic horšího nemůže stát, a tak pokračoval dál, dokonce s úsměvem. Ale vykročil asi levou nohou! Na cestě před ním se náhle objevily hory. Tyčí se před ním a pomalu ještě narůstají hory toaletního papíru Harmasan! Iron se pokusil přelézt menší "skalku", ale jakmile našlápl, začaly se jednotlivé ruličky uvolňovat a vytvářely 50m hluboké rokle. Iron proto vytáhl létající tubu pasty Aquafresh s bělícím účinkem, nastartoval, vzlétl a už si to letěl přes hory. Avšak co se nestalo! "Chr"- zachrčelo to v pastě. Dochází asi palivo! Musí přistát, ale kam? Tak ještě zrychlil! Jen těsně přelétl hory toaletního papíru Harmasan, zubní pasta to nevydržela a Iron se řítil dolů! Byl to téměř nekonečný let. Když konečně přistál, zjistil, že se nachází ve velké záchodové míse! To ani ještě nevěděl, že přistál do "lesa" záchodových mís. Musí se však dostat ven dřív, než někdo spláchne! To by to s ním moc špatně skončilo. Okraje a stěny mísy jsou velice hladké! Iron však měl silné hlasivky. "Bref před námi, Bref za námi, kdo mě z WC zachrání?" Jakmile zmlkl, uslyšel divný zvuk - na okraji WC přistál idol všech dívek a hrdina všech dětí - Domestos! "Co tam děláš?" divil se. Iron na to: "Co asi? Snažím se dostat ven, ale jak tak koukám, ty mi asi nepomůžeš,co?" To Domestose naštvalo a zaletěl pro Irona do mísy. Posadil ho na okraj a byl zvědavý na to, jak se tam vůbec dostal. Iron mu všechno vysvětlil a Domestos mu slíbil, že mu kdykoli pomůže.
Ale co to? Z podzemí se šířilo podivné hřmění. Iron čekal s otevřenou pusou, co se stane, ale Domestos byl pohotový. Vypustil do WC své účinné desinfekční částečky. Popadl Irona a vzlétli opravdu včas, jelikož se z trubky vyvalila voda. Bylo spláchnuto! Domestos se s Ironem snesl na zem. Ještě mu připomněl, co má zavolat, aby ho zase přivolal, a rozloučili se. Iron pokračoval ve svém putování. Zastavil se až před podivnou chaloupkou tvaru láhve. Přišel blíž a uviděl napsáno na cedulce u dvěří: "Králíček Azurit má dobré přátelé, všechno prádlo vám přepere." Iron zazvonil u dveří, ale nikdo neotvíral, a tak šel dál. Nikde nikdo, jen v koupelně se svítilo! Iron si myslel: "Je tam zloděj!" Proto vzal sekáček na maso a vstoupil dovnitř! Jenže v koupelně ležel polomrtvej králíček Azurit. Iron nezahálel a dal mu dýchání z úst do úst. Azurit se neprobral! Iron tedy zavolal přes Tele2 svou sestřenici Okenu, která byla zdravotní sestrou. Zrovna měla pauzu a jedla Kit Kat. Nastartovala svou létající tubu pasty Fluora se značkovým motorem Colgate a spěchala králíčkovi Azuritovi na pomoc. V chaloupce omrkla situaci, vyndala svůj mobil značky Nokia 9110 a přes svou spolehlivou síť Eurotel zavolala záchranku. Záchranka nastartovala čistič pleti Clean Clear, ubezpečili Okenu, že už to maj vychytaný a odvezli Azurita do nemocnice.
Zatímco se králíček uzdravoval, Iron pokračoval v cestě do Špindírova. Byl zamyšlený, a tak si ani pořádně nevšiml, že ho napadla armáda bacilů a někam ho nesou. Honem zavolal: "Domestosi, přileť sem, Iron se tě ptá budeš-li mu nápomocen!" Za chvíli už slyšel známý zvuk. Domestos na nic nečekal, na bacily vypustil své účinné desinfekční částice a po bacilech jako by se zem slehla! Domestos hned odletěl a Iron už tušil, že se blíží Špindířin hrad. Oblohu zakalovala totiž tmavá mračna. Iron s radostí, ale i s obavami vykročil hradu v ústrety. Do nosu ho však uhodil divný, štiplavý smrad. Byla to řeka Sava, ze které vybochovaly částice do výše 100 metrů. Hrůza! "Hej, řeko, neznáš Domestose?" Zavolal Iron a řeka odpověděla: "Ano, vždyť je to můj bratránek. Jestli chceš, přejdi, kamarádům Domestose ráda pomůžu."
Iron se tedy dostal na druhou stranu a už viděl Špindířin hrad. Šel blíž a blíž. Ale je tu zas problém! Armáda bakterií se samopaly plnými bacilů. Chtěli zaútočit, ale Iron už byl pohotovější a vytáhl účinnou zbraň! Vanish! Odjistil, zamířil a vypálil. A bylo po bacilech! Iron zvedl prázdnou lahvičku od Vanishe a řekl si: "Hm, hm, Vanish, skvrn a špíny se zbavíš." A teď už měl dojít na hrad. Irona jen tak náhodou napadlo, že si o jeho cestování do Špindírova a posledním setkání se Špínou na hradě budou vyprávět všechny generace v Čistílkově. Zavolal Mistra Propra tak, že zazpíval jeho znělku. Proper přiletěl a vyčistil Špindířin hrad. Pak zavolal: "Mistr Proper, jeden pohyb a vše je krásně čisté." Iron se radoval, ale nebyla by to správná pohádka, kdyby nebylo Kdyby. Na scéně se objevila královna Špína a vyzvala Irona na souboj v boxu. Iron souhlasil. Špína si flusla na ruce a řítila se na Irona. Ale co to? Narazila na Domestose. Chtěla ho obejít, ale zastavila jí řeka Savo. Špína napolo oslepla, troufl si na ní i chrabrý rytíř Šampón Head and Shoulders z Umytých hlav, potom si s ní pohazoval i králíček Azurit.
Na pomoc Ironovi prostě přišli všichni jeho přátelé. Špína byla umytá, Iron ji spoutal a posadil do loďky na řeku Savo. Na krku jí visela cedulka s nápisem: "Já jsem ale špína, co?" Špína plula do umyvadel v lidské říši. Domestos popadl Irona a letěli za Čistotou. Všichni obyvatelé Čistílkova mu mávali, v očích lidu se nevyskytovala jen naděje, ale i štěstí. Čistota ho přijala s brekem a volala: "Iron je náš hrdina!" Přidali se k ní i její poddaní a všichni volali: "Iron je náš hrdina!" Iron se rozbrečel. S takovým vděkem nepočítal! Slavilo se 365 dní a 365 nocí! Takové slavnosti jste určitě nikde neviděli a také neuvidíte, jelikož do říše Čistících prostředků se asi těžko dostanete. Iron se stal pohádkovým hrdinou pro všechny generace dětí, kterým to vyprávěli jejich pradědečkové a prababičky, kteří a které to zažili. Nakonec zazvonila víla Silana na zvonec a pohádky je KONEC!
© By Kravinky slečny Terezky ...